Čas od času mám takový ty stavy kdy si vzpomenu co všechno valstne dlužim svímu dědoj......když si uvědomim že když sem byla mrně brla ě neustále do lesa.....kupoval mi sladkosti chodil se mnou na pout....na atrakce........a ted je jak mrtvola.......deda trpí depresema.....celej den leží na gauči.....už si ani nečte..tenhle stav trvá už pár let.......babička na nej občas hodí nákou jízlivopu poznámku at vynese koš.....jako tuhle..deda mě prosil at ho vynesu a bábička na nej:Ale dedku celej den se tu válíš tahni snim ty........bybička má desnej energie a deda tim asi trpí.....byla sem prý vnouče kterýmu se věnoval nejvíc......a asi to tak je.......pamatuju si jak sme staveli bunkry a snehuláky a chodily na houby.......vždycky mi ukázal kde je at ji seberu a pak je počítal jako mí skore......vždycky sme jeli přes písečnou a stavili se v ružence nebo v sámošce koupit cikánku a rohliky a pak sme to jedli v aute......nevim mám při tech vzpomínkách hřejivej pocit....ale pak si vspomenu jak je na tom deda ted a mám chut brečet......přitom když kolem nej dene chodim soitva snim promluvim.......ted sem si vzpomela jak mi vždycky dával na zmrzku......měl me fakt rád...strasne mu toho dlužim ale nvim jak mu to oplatit....nemáte nekdo nápda?